Počítač je tady od toho, by sloužil lidem. Tohle jistě ví opravdu každý, protože si také vzpomínám na svá základní školní léta, kdy jsme ve škole měli poprvé počítač. No to bylo radosti! Ani nevíte, jaké to bylo ve škole haló. A to jsem byla asi v šesté nebo v sedmé třídě, kdy k nám do školy připutoval úplně první počítač. My jsme celá škola na něj úplně koukali s otevřenou pusou, protože jsme vůbec nevěděli, že něco takového vůbec existuje. U nás to byla úplná novinka. Také byl tento počítač jenom na chodbě, kde ho vždycky o přestávce hlídala paní učitelka a každé dítě si na tom mohlo pět minut zahrát.
Samozřejmě, že jsem se na ten počítač ani nedostala, protože mě vůbec nebavilo čekat tam ve frontě, než na mě přijde řada, abych si vyzkoušela počítač. Počítač jsem si vyzkoušela asi až o dva roky později A to, když moje kamarádka si domů pořídila počítač. Byla to takzvaná veliká šedá krabice, do kterého by se snad vešla celá knihovna. A opravdu jsem ráda, že v dnešní době jsou počítače úplně jiné. Já mám počítač a také hlavně notebook, který využívám hlavně v práci. Hodně mě to baví a jsem ráda, že už jsou také počítače a notebooky tak lehce dostupné, že si to může pořídit opravdu kdokoliv.
Také mě těší to, že vlastně nám nikdo nezakazuje to, jak dlouho máme trávit svůj volný čas na počítači anebo na tabletu či mobilním telefonu. Podle mého názoru přeci úplně je každého věc, kde a jak si tráví svůj volný čas, protože každý má právo na to, aby si odpočinul nebo se nějak odreagoval. A já sama beru v potaz, že třeba někomu to bere hodně času, ale například já si nejvíce odpočinu u toho, že si pustím nějakou skvělou komedii anebo romantický film na počítači. Já chápu, že někdo si například počítač nemůže dovolit. Protože mě moc mrzí, že to takhle je, protože v dnešní době je počítat opravdu nutný. Vždyť jsou už i elektronické žákovské knížky, takže já sama za sebe doporučuji i úplně obyčejný starý počítač, který jistě poslouží.